Věcné břemeno a služebnost podle NOZ

29.7.2017

Nový občanský zákoník platí již od roku 2014, ale stále existuje mnoho termínů, se kterými se veřejnost setkává prvně. Jedním takovým je i pojem služebnost, který se používá v souvislosti s věcným břemenem. V jakém jsou vztahu a jak vypadají konkrétní příklady?

Co je to věcné břemeno?

Věcné břemeno představuje právo k cizí věci. Oprávněný díky tomu může využívat hodnotu cizí věci a vlastník je povinen tento přístup strpět, v souvislosti s ním konat nebo se zdržet nějakého jednání. Pro vlastníka se jedná o určité omezení, ze kterého plynou výhody především pro oprávněnou osobu.
Podle NOZ se nově věcné břemeno dělí na dvě oblasti:

  • Služebnost – daná věc slouží někomu jinému než vlastníkovi, který je na základě služebnosti povinen strpět nějaké jednání či se nějakého jednání zdržet (např. možnost používat cestu přes pozemek souseda).
  • Reálné břemeno – dočasný vlastník je zavázán ve prospěch oprávněné osoby aktivně poskytnout nějaký užitek (např. část úrody z pozemku vlastníka).

sluzebnost

Služebnost

Služebnost se dále dělí na osobní a pozemkovou.

Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby (využívá se např. u darovaných nemovitostí, u kterých je domluveno, že v nich oprávněná osoba může nadále bydlet) a zákon rozlišuje tyto čtyři oblasti.

  • Užívací právo – asi nejznámější služebnost (dříve známá pod pojmem věcné břemeno), které se týká především nemovitostí a možnosti dožití původního majitele.
  • Požívací právo – oprávněná osoba i vlastník smí brát užitky a výnosy, stejně tak se musí podílet na ztrátách a nákladech.
  • Služebnost bytu – jedná o zvláštní formu užívacího či požívacího práva a jedná se přímo o sdílení jedné domácnosti.
  • Nezbytná cesta – typickým příkladem je pozemek, ke kterému se vlastník může dostat pouze přes pozemek jiného vlastníka – ten může požadovat za toto užívání úplatu.

Pozemková služebnost se zpravidla přenáší z vlastníka na vlastníka, proto je při koupi pozemku nutné sledovat, zda se k němu nevztahuje nějaký závazek.

  • Služebnost inženýrské sítě – svolením k této služebnosti má provozovatel inženýrských sítí právo vést vodovod, kanalizaci či energetické rozvody přes daný pozemek.
  • Opora cizí stavby – jedná o stěny na hranici dvou pozemků, o jejichž opravy se dělí oba sousedé podle míry užívaní (zpravidla však rovným dílem).
  • Služebnost okapu – přestože je okap i potrubí na pozemku jednoho majitele, z důvodu služebnosti se o náklady spojené s udržováním okapu podílejí všichni, kteří daný odtok ze střechy využívají.
  • Právo na svod dešťové vody – po domluvě se sousedem je možné dešťovou vodu zasakovat na jeho pozemku.
  • Právo na vodu – jedná se o možnost využívat zdroj vody na cizím pozemku (např. studnu).
  • Služebnost rozlivu – v případě prevence před povodní či při povodni může vlastník vodního díla využít váš pozemek pro rozliv přebytečné vody.
  • Služebnost stezky, průhonu a cesty – dle typu pozemní komunikace ji je možné využít pro pěší průchod, hnaní zvířat či pro průjezd motorového vozidla.
  • Právo pastvy – jedná se o možnost využít cizí pozemek pro pastvu.

Věcná břemena či služebnosti jsou častým zdrojem rozbrojů a hádek. Pokud hledáte v této oblasti pomoc, obraťte se na nás a staneme se vaší právní oporou.

4