Náhrada škody v pracovním právu je velice rozsáhlá, a přesto že se člověk snaží vše vykonávat svědomitě a s největší opatrností, občas přispěje náhoda k tomu, že vznikne hmotná či nehmotná škoda (dle NOZ újma). V AK Králík & Pavlík jsme pro vás připravili výtah toho nejdůležitějšího, a to jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele.
Zaměstnanec si má počínat tak, aby jeho jednáním nevznikla škoda na majetku, zdraví a aby se na úkor zaměstnavatel bezdůvodně neobohatil. Pokud k těmto zásadám neodpovídají pracovní podmínky nebo hrozí vznik škody, je nutné obrátit se na vedoucího zaměstnance a informovat ho o tom. V případě, že se musí jednat neodkladně, musí tak zaměstnanec učinit – výjimkou je, pokud by mu v tomto jednání bránila důležitá okolnost nebo by měl svým přístupem ohrozit sebe či další osoby.
Výše náhrady škody zaměstnancem se odvíjí od toho, z jakého důvodu ke škodě došlo.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům zajistit takové pracovní podmínky, aby mohli pracovat bez hrozby újmy na zdraví a majetku. Zaměstnavatel odpovídá za škodu na odložených věcech (na těch, které se do práce obvykle nosí a které si odložíte při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s jejich plněním na místě k tomu zaměstnavatelem určeném či obvyklém) či při odvrácení škody. Zaměstnavatel dále odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ke kterému došlo nezávisle na vůli, a to krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který utrpíte pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se přihodí na cestě do zaměstnání a zpět.
Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.
Výše náhrady škody hrazená zaměstnavatelem se různí podle zaměření škody. Např. v případě nemoci z povolání musí zaměstnavatel zaměstnanci uhradit rozdíl mezi příjmem před nemocí a po jejím propuknutí. V případě hmotných věcí se jedná o jejich hmotnou či finanční náhradu.
Podle našich zkušeností doporučujeme, uzavřít při sepsání pracovní smlouvy také Dohodu o hmotné zodpovědnosti a mít uzavřené pojištění odpovědnosti, především v těch oborech, kde při vzniklé škodě mohou vzniknout velké náklady (např. autodoprava, prodej drahých předmětů, práce s hotovostí a další). Dále je také dobré mít o všem záznam – někdy se může zdát, že zapisovat takovou drobnost nemá cenu, ale časem se z té „bezvýznamné drobnosti“ může stát problém a zápis vám při pozdějším řešení bude dobrým pomocníkem.
Pokud řešíte odpovědnost za škodu a náhradu škody v zaměstnání, nebo chcete těmto situacím předejít, neváhejte nás kontaktovat, rádi vás provedeme světem práva.