Management společnosti a statutární orgány - odpovědnost

Každá společnost si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat společně či samostatně. Od toho se odvíjí i odpovědnost managementu, která je buď kolektivní, nebo individuální. Práva a povinnosti mezi společností a členem jejího orgánu se primárně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, pokud však smlouva o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo zákon o obchodních korporacích nestanoví něco jiného. Pokud písemná smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena či bude neplatná, pak podle zákona je funkce člena statutárního orgánu vykonávána bezplatně, a to s určitými výjimkami, kdy má nárok na odměnu obvyklou (§ 59 odst. 4 ZOK).

Chcete vytvořit smlouvu o výkonu funkce či posoudit její platnost, obraťte se na AK Králík & Pavlík. 

Odstoupení člena statutárního orgánu

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není ze zákona pracovněprávní, a protože od 1. 1. 2014 převažují názory právníků, že souběh funkce statutárního orgánu a zaměstnaneckého poměru je zakázaný, lze doporučit vyhýbat se vytváření souběhu funkcí. Funkce člena zaniká většinou odstoupením či odvoláním, příp. smrtí. Odstoupení musí být oznámeno orgánu, který jej zvolil a v takovém případě končí funkce uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, pokud ovšem neschválí příslušný orgán na žádost odstupujícího člena jiný den. Stanovy i smlouva o výkonu funkce mohou upravit odstoupení odlišně. 

Diskvalifikace člena statutárního orgánu

V souvislosti s novou právní úpravou pak vznikl zvláštní institut diskvalifikace neboli vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, o kterém může rozhodnout soud i bez návrhu, jestliže člen statutárního orgánu přivedl společnost k úpadku či z důvodu opakovaného a závažného porušování péče řádného hospodáře, či dokonce i v případě, že se dopustil neloajálního chování vůči společnosti. Pokud tedy bude člen statutárního orgánu zkreslovat výsledky hospodaření společnosti či nebude vést správně účetnictví, může ho soud z funkce vyloučit. Navíc se nebude moci po dobu tří let stát členem orgánu jiné společnosti, jestliže neobdrží výjimku od soudu. Pokud by uvedený zákaz dotyčný porušil a jednal by za společnost dál či byl zvolen do orgánu jiné společnosti, bude mu hrozit opětovně vyloučení soudem až na deset let. Vyloučení a ostatní následky mohou postihnout i bývalý management společnosti a zákon přesně nestanoví, jak moc do minulosti bude soud moci zajít. I bývalý management bude muset prokázat, že svou funkci vykonával pečlivě (vynaložil veškeré úsilí, nepřekročil únosnou míru rizika, využil potřebné znalosti a vůči společnosti jednal loajálně), ale přesto společnost v úpadku skončila.

Odpovědnost managementu a statutárního orgánu

Podmínky odpovědnosti managementu jsou od 1.1.2014, tedy od účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích daleko propracovanější. Odpovědnost za závazky či vzniklou škodu vůči třetím osobám nese sice i nadále právnická osoba sama, ale za jistých okolností se přenáší tato odpovědnost i do majetkové sféry samotných členů statutárních orgánů. Bude přitom záležet na jejich postupu při řešení konkrétní situace, zda se této odpovědnosti vyhnou či nikoliv. Pojďme se podívat, čím by se zodpovědný management při svém rozhodování měl řídit.

Pravidlo podnikatelského úsudku

Management společnosti musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Péče řádného hospodáře je neurčitým právním pojmem (podobně jako dobrá víra). Podle občanského zákoníku má řádný hospodář splňovat tyto atributy: pečlivost, potřebné znalosti a nezbytnou loajalitu. Pokud management společnosti bude rozhodovat vždy informovaně, loajálně a v zájmu společnosti, nemusí se obávat odpovědnosti za porušení této povinnosti, i kdyby se později ukázala jeho rozhodnutí jako špatná. Nejedná se o odpovědnost za výsledek, ale celkový přístup k vedení a rozhodování, jedná se o tzv. pravidlo podnikatelského úsudku.

Obrácení důkazního břemene na management

Rozhodnutí managementu společnosti zejména v rizikových situacích by měla být náležitě zadokumentována tak, aby mohlo být prokázáno, z jakých informací a podkladů bylo členy statutárního orgánu vycházeno. V případě soudního sporu při řešení otázky, zda člen statutárního orgánu plnil řádně svou povinnost jednat loajálně, informovaně a v zájmu společnosti, je důležité vědět, že důkazní břemeno ponesou členové statutárního orgánu. Musí být schopni prokázat, že v dané situaci rozhodli v souladu s pravidlem podnikatelského úsudku a s péčí řádného hospodáře, i když například jejich rozhodnutí přineslo nějaké ekonomické ztráty.

Ručení managementu za závazky společnosti

Pokud management poruší své povinnosti a způsobí společnosti újmu, kterou jí nenahradí, ačkoliv takovou újmu nahradit měl, pak ponese odpovědnost přímo vůči třetím osobám. V okamžiku, kdy management svou povinnost k náhradě škody nesplní, je založeno jeho ručení za dluhy společnosti, a to v rozsahu odpovídající neuhrazené škodě. Podmínkou je skutečnost, že se věřitel plnění na společnosti nemůže domoci (např. společnost je v úpadku či nelze dosáhnout uspokojení v rámci exekuce). Věřitel se pak může domáhat zaplacení přímo na managementu, kdy existenci nároku na náhradu škody posoudí soud jako otázku předběžnou. V soudním řízení bude nutné prokázat předpoklady odpovědnosti člena statutárního orgánu k náhradě škody.

V souvislosti se způsobením újmy společnosti je člen statutárního orgánu povinen vydat i prospěch získaný takovou činností. Jestliže tedy management společnosti uzavírá nevýhodné smlouvy a z takových obchodů získají prospěch pouze jeho členové, pak lze žádat i vydání tohoto prospěchu.

Odpovědnost managementu při úpadku

Nově je management odpovědný za finanční stav společnosti, kterou řídí, a pokud ji svým neuváženým a neodborným jednáním přivede do stavu insolvence, bude za tento stav odpovědný i svým vlastním majetkem. V případě, že management dopustí, aby na sebe společnost vzala nový závazek v situaci, kdy již měla být splněna povinnost podat insolvenční návrh na majetek právnické osoby, popřípadě tato povinnost nebyla řádně a včas splněna a věřiteli se tak snížila míra uspokojení nároku věřitele v rámci prohlášeného konkursu, než na kterou by dosáhl, kdyby byla povinnost podat návrh na prohlášení konkursu splněna včas, pak nese přímou odpovědnost věřitelům za škodu způsobenou porušením povinnosti podat insolvenční návrh.

Člen statutárního orgánu je povinen vydat na požadavek insolvenčního správce i veškerý prospěch získaný ze společnosti (nejen získané finanční prostředky, ale také prospěch z poskytnutých služeb), pokud v době nepříznivé ekonomické situace nepodnikl kroky k odvrácení úpadku, a to až za období dva roky nazpět.

Soudem stanovené ručení managementu

Členové statutárního orgánu (i bývalí) ručí i za dluhy společnosti za splnění těchto předpokladů:

• bylo rozhodnuto o úpadku společnosti
• člen orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že společnost je v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládané, a
• o tomto zákonném ručení rozhodne soud na návrh insolvenčního správce či věřitele

Výjimku tvoří pouze tzv. krizový management, který byl ustanoven do funkce statutárního orgánu za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace společnosti a svou funkci vykonával s péčí řádného hospodáře.

 Chcete-li se vyhnout odpovědnosti při podnikatelském úsudku v tak zásadní oblasti, jako je právo, neváhejte nás kontaktovat – rádi se staneme vaší oporou ve světě práva.

Můžete v tomto směru využít také měsíčních paušálů za zvýhodněných podmínek, o tomto způsobu úhrady za právní služby se dočtete v sekci Ceny.