Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr se zaměstnancem kdykoliv, ale jeho rozhodnutí musí vycházet ze zákoníku práce. Na rozdíl od zaměstnance, který má v podání výpovědi daleko větší volnost, se musí zaměstnavatel striktně řídit zákonem.
Veškeré podrobnosti o okamžitém zrušení pracovního poměru jsou obsažené v zákoně č. 262/2006 Sb. § 55. Z pohledu praxe se jedná o velmi výjimečné situace (zaměstnanec „končí na hodinu“ a nemá nárok na odstupné). V praxi se vyskytuje pojem výpověď na hodinu, okamžitá výpověď - zákoník práce však zná pouze pojem okamžité zrušení pracovního poměru.
Daleko častěji se využívají důvody s výpovědní lhůtou a odstupným.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v zákoně č. 262/20016 Sb.§ 52, níže uvádíme stručný výtah. V takovém případě je výpovědní doba 2 měsíce a zaměstnanci vzniká nárok na odstupné.
Pokud je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem možná domluva, existuje ještě jeden způsob rozvázání pracovního poměru, a tím je dohoda. Na jejím obsahu se musí shodnout obě strany.
Stejně tak, jako jsme poradili v případě pana Jana s výpovědí ze strany zaměstnavatele, nebo s dohodou o ukončení pracovního poměru pro pana Horáka, pomůžeme i Vám. Neváhejte se s námi podělit o vaše starosti, pro které najdeme nejlepší možné řešení. Kontaktujte nás a nebuďte na výpověď sami.